Taky jste někdy zažili palčivost odkládání nepříjemné záležitosti? Člověk kolem toho chodí a říká si: měl bych....

Mi se strašně dlouho nechtělo důkladě uklízet koupelnu. Zvlášť sprchový kout. Musela jsem se hrdinně překonat, vytáhnout plastový kryt a vytahat ze sifonu všechny ty fujtajbly, vlasy a podobně. Účinek byl jistý a ještě mi to udělalo radost...

Další „nechce se mi, ale měla bych“ se týkalo zpovědi. Předvánoční svatá zpověď už byla minulostí, liturgické mezidobí uteklo a stála jsem na začátku postní doby s předsevzetím „Zvládnu to první pátek v březnu“ a furt nic. Křesťanská provozní jistota dávno vybledla. Zůstala jen nechuť....ale taky skrytá touha. Tak jsem se musela jednoduše dokopat a ta úleva ….se nedá vyjádřit. Jsem ráda, že jsem se rozhodla v průběhu postního období a ne až těsně před Velikonocemi a ve spěchu. Přeju všem dobré načasování svátosti smíření a sílu k rozhodnutí.